Přírodní zahrada u mateřské školy s polským jazykem vyučovacím v Dolní Lomné, Dolní Lomná, okres Frýdek – Místek  je financován z prostředků Státního fondu životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí

Srdečně zveme.

Vážení občané,

Obecní úřad Dolní Lomná, stejně jako v předchozích  létech, bude nápomocen s vyřizováním žádostí na pořízení nového ekologického zdroje vytápění pro majitele rodinných domů v rámci 3. kola kotlíkových dotací.  Vzhledem ke skutečnosti, že Ministerstvo životního prostředí nově spouští projekt na předfinancování  nákladů na výměnu kotlů, žádáme občany, kteří budou žádat o finanční zálohu a dotaci, aby tuto skutečnost nahlásili na Obecní úřad Dolní Lomná v termínu do 15. března 2019, poté obec požádá Ministerstvo životního prostředí o uvolnění potřebného finančního objemu.

Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí připravuje  třetí a zároveň poslední vlnu kotlíkových dotací. Na tu nyní navazuje doplňkovým programem, který spouští v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Jeho cílem je motivovat k výměně starého kotle všechny domácnosti. Od září 2022 vejde v platnost zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy.

Výhodou „Kotlíkové dotace III“ je skutečnost, že žadatel nemusí nejprve pořízení a výměnu kotle zaplatit, jak to bylo u I. a II. Kotlíkové dotace, a následně teprve obdržel dotaci.

Nově majitel rodinného domu může zažádat obecní úřad o zálohu na výměnu kotle. Půjčka bude bezúročná a bez dalších poplatků. Část této půjčky majitel domu splatí pomocí kotlíkové dotace a zbytek půjčky, tzn. rozdíl mezi pořizovací cenou nového kotle a dotací, bude obci splácet postupně. Obec Dolní Lomná rovněž přispívá částkou 10.000,- Kč na výměnu 1 kotle.

V 1. a 2. Kotlíkové dotaci byly případy, kde dotace z Ministerstva životního prostředí, Moravskoslezského kraje a příspěvku Obce Dolní Lomná zcela pokryly náklady na výměnu kotle, vše se odvíjí od nákladů pořizovací ceny nového kotle. MŽP spouští pilotní projekt bezúročných půjček na výměnu kotlů. Mezi tři kraje rozdělí 740 milionů korun

05. 02. 2019

Pořízení nového ekologického zdroje vytápění bude pro majitele rodinných domů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji nově jednodušší. Domácnosti, které nemají našetřeny prostředky na výměnu starého kotle, si budou moci dopředu požádat u své obce o tzv. kotlíkovou půjčku, z níž výměnu zaplatí. Půjčka bude bezúročná, takže nezaplatí ani korunu navíc. Moderní ekologicky šetrné zdroje se tak stanou dostupné i pro domácnosti, pro které byly dosud vstupní náklady na nákup nového zdroje překážkou. Na nový pilotní program ministerstvo vyčlenilo celkem 740 milionů korun, které umožní přejít na ekologické topení minimálně sedmi tisícům domácností.

Na začátku ledna spustilo Ministerstvo životního prostředí třetí a zároveň finální vlnu kotlíkových dotací hrazených z evropských fondů. Na tu nyní navazuje doplňkovým programem, který spouští v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Jeho cílem je motivovat k výměně starého kotle i nízkopříjmové domácnosti z ekonomicky slabších krajů. Ve dvou z nich je zároveň kvalita ovzduší dlouhodobě nevyhovující.

„Klasický model kotlíkových dotací počítá se vstupní spoluúčastí žadatele, který nejprve kotel zaplatí, vymění a následně obdrží dotaci. Pro některé domácnosti je ale prakticky nemožné našetřit peníze na nový kotel dopředu, a tím pádem se pro ně kotlíkové dotace stávají nedostupné. Právě s tím by měl pomoci náš nový program kotlíkových půjček, který jim umožní výměnu předem zafinancovat. Cílíme právě na tyto tři kraje, jednak kvůli nevyhovující kvalitě ovzduší, současně tím přispíváme k naplňování vládního programu RESTART, který se zaměřuje na pomoc strukturálně znevýhodněným regionům,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.

Z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR na tento projekt ministerstvo vyčlenilo 740 milionů korun. Nejvyšší částku, rovnou půl miliardu, pošle do Moravskoslezského kraje. Jakým způsobem budou moci lidé peníze na nový kotel získat, přibližuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR: „Majitelé domů nebudou o zálohu na nový kotel žádat na kraji, ale přímo u své obce, pokud se jejich obec do tohoto projektu zapojí. Finanční prostředky na půjčky a související administrativu obcím poskytneme z rozpočtu Státního fondu životního prostředí ČR“.

Část této půjčky následně obci majitelé domů splatí pomocí kotlíkové dotace, o kterou si zažádají klasicky na kraji. Zbytek půjčky, tedy rozdíl mezi pořizovací cenou nového kotle a dotací, budou obci splácet postupně. Peníze lidem obce půjčí bezúročně a bez jakýchkoli dalších poplatků. Na obecních úřadech navíc zafinancujeme specialisty, kteří lidem se vším poradí a pomohou jim získat jak zálohu na pořízení kotle, tak dotaci. Pořízení nového zdroje se tak domácnostem maximálně zjednoduší.“

Podle ministra Richarda Brabce je program výzvou zejména pro všechny domácnosti z dotčených krajů, které v současné době stále topí v kotlích 1. a 2. emisní třídy a dosud se z důvodu nedostatku peněz o kotlíkové dotace nezajímaly. Zákaz provozu těchto kotlů v září roku 2022 se totiž rychle blíží a výhodnější podmínky pro jejich výměnu už nebudou.

„Pro pilotní projekt finanční pomoci jsme se rozhodli proto, abychom pomohli vyměnit nevyhovující kotle i těm domácnostem, které dosud z finančních důvodů váhaly. Chceme zamezit tomu, aby se za tři roky nedostaly do neřešitelné situace,“ shrnuje důvody pilotu ministr Richard Brabec a dodává, že efekt pro životní prostředí bude navíc dvojnásobný. Vrácené peníze z půjček si obce totiž budou moci ponechat a použít je na realizaci projektů, které povedou k dalšímu zlepšení životního prostředí v jejich obci.

Jaké konkrétní projekty budou moci z peněz navrácených splátek obce realizovat, přibližuje Petr Valdman: „Peníze mohou použít na financování projektů zaměřených zejména na energetické úspory, tedy na výstavbu či zateplení veřejných budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie, dále na hospodaření se srážkovou vodou nebo výsadbu městské zeleně. Pokud na takové projekty už nyní čerpají dotaci z Operačního programu Životní prostředí, nebo teprve připravují žádost, mohou finance použít na jejich dofinancování, a to až do 100 % celkových způsobilých výdajů.“

„Pro zlepšení stavu životního prostředí uděláme maximum, proto se k pilotnímu programu jednoznačně hlásíme a iniciativu ministerstva vítáme. Děkuji ministerstvu, že jsme dostali možnost pomoci našim obyvatelům, pro které pořízení nového ekologického kotle nebylo finančně dostupné a že se tak společně podaří dostat ekologické topení do všech domácností a zlepšit kvalitu ovzduší. Finance, které městu po splácení úvěru zůstanou, využijeme na progresivní obnovu zeleně tak, aby naše město pokračovalo v trendu jednoho z nejzelenějších měst republiky,“ přiblížil záměry Petr Nedvědický, primátor města Ústí nad Labem. Tam se dnes nový program kotlíkových půjček vyhlašoval.

O finanční prostředky na poskytování zvýhodněných půjček pro své občany a na kotlíkové specialisty mohou u Státního fondu životního prostředí ČR žádat od 6. února 2019 obce i městské části v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Příjem žádostí bude probíhat do 29. listopadu 2019 nebo do vyčerpání financí.

Kotlíkové dotace běží od roku 2015. Od té doby investovalo Ministerstvo životního prostředí do výměn zastaralých kotlů na tuhá paliva už 6,7 miliardy korun ze zdrojů EU. V dosavadních dvou výzvách kraje schválily na 60 tisíc výměn v objemu 6,5 miliardy korun, do konce roku 2020 by číslo mělo vzrůst na minimálně 90 tisíc výměn. Největší zájem žadatelé dosud projevili o tepelná čerpadla (30 %), značný zájem byl i o kombinované kotle (26 %) a plynové kondenzační kotle (21 %). Ve třetí vlně kotlíkových dotací není nově možné nakupovat kotle, které spalují uhlí, tedy ani kombinované kotle. Kotlíkovou dotaci je možné použít na výměnu starého kotle 1. nebo 2. emisní třídy či starší za nový ekologický kotel na biomasu (na kusové dřevo nebo pelety), tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel.

Finanční prostředky vyčleněné na kotlíkové půjčky

Moravskoslezský kraj – 500 mil. Kč
Ústecký kraj – 170 mil. Kč
Karlovarský kraj – 70 mil. Kč

Výhody kotlíkové půjčky

• pokryje 100 % způsobilých výdajů
• bezúročná po celou dobu splácení (RPSN 0 %)
• lze ji kdykoli a bez sankce předčasně splatit
• max. měsíční splátka nebude požadována více jak 2 000 Kč (s výjimkou první zvýšené splátky, která bude ve výši poskytnuté kotlíkové dotace)
• doba splácení až 10 let

Vážení občané,

v případě zájmu o finanční podporu z rozpočtu Moravskoslezského kraje, který vyhlásil pro vlastníky lesa dotační program na zpracování kůrovcových stromů, ale také na další hospodaření v lesích, Obecní úřad Dolní Lomná bude nápomocen žadatelům o dotace s vyřizováním potřebných náležitostí.

Finanční prostředky lze využít na oplocení porostů k ochraně před zvěří, úklid klestu nebo na lapače hmyzích škůdců a na zpracování kůrovcových stromů.

Žádost o dotaci lze podat v termínu od 1. února 2019 do 28. června 2019.

1          Podmínky dotačního programu Podpora hospodaření v lesích v Moravskoslezském kraji pro rok 2019

1.1       I. Název programu (kód)

Podpora hospodaření v lesích v Moravskoslezském kraji (ŽPZ/03/2019)

1.2       II. Dotační tituly

1. Podle tohoto programu se poskytují účelové neinvestiční dotace na podporu hospodaření v lesích v Moravskoslezském kraji jejich ochranou, a to na předmět dotace (neboli též projekt) provedený v roce 2019, kterým může být:

Název dotačního titulu	Technická jednotka	Sazba za jednotku
Zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří	km	70.000 Kč
Úklid klestu	m³	30 Kč
Pořízení a umístění nových bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců	ks	600 Kč
Pořízení a umístění feromonových odparníků do bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců	ks	200 Kč
Zpracování kůrovcových stromů	m³	100 Kč

1. Dotace podle tohoto programu jsou poskytovány sazbou na technickou jednotku (dále též jen „sazbové dotace“). Výše dotace se stanoví součinem sazby za jednotku a množství skutečně provedených technických jednotek.
2. Předmět dotace musí být v souladu s cíli a prioritami tohoto dotačního programu.

1.3       III. Vyhlašovatel programu, poskytovatel dotace

1. Vyhlašovatelem programu a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava, zastoupený hejtmanem kraje. Moravskoslezský kraj i takto pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů v souladu s ustanovením § 1 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o krajích“).
2. Dotační program vyhlašuje Rada Moravskoslezského kraje (dále jen „rada kraje“).
3. Rozhodnutí o poskytnutí dotace přísluší ve smyslu § 36 odst. 1 písm. c) a d) i § 37 zákona o krajích Zastupitelstvu Moravskoslezského kraje (dále jen „zastupitelstvo kraje“).
4. Administrativní úkony spojené s poskytováním dotace podle programu zabezpečuje odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje (dále jen „odbor životního prostředí a zemědělství“).

1.4       IV. Cíle a priority programu (účel poskytnutí dotace)

1. Cílem tohoto programu je zachování a obnova lesních ekosystémů na území Moravskoslezského kraje, zejména pak ochrana lesních porostů.
2. Poskytování dotací dle tohoto programu je ve vztahu k předmětu dotace podmíněno dodržováním obecně závazných právních předpisů, včetně právních předpisů týkajících se životního prostředí, zejména pak:
   1. zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „lesní zákon“),
   2. vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů,
   3. vyhlášky č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, ve znění pozdějších předpisů,
   4. vyhlášky č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále též jen „vyhláška č. 139/2004 Sb.“).
3. Dotace je účelově určena na předmět dotace dle dotačních titulů podle čl. II tohoto programu.

1.5       V. Vymezení okruhu příjemců

1. Příjemcem dotace (žadatelem) může být vlastník lesa nebo osoba, na kterou se ve smyslu § 58 odst. 1 lesního zákona vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
2. Příjemcem dotace nemůže být:
   1. Česká republika nebo jí zřízená osoba pověřená správou lesů v majetku státu,
   2. obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25% účast společníka v obchodní společnosti,
   3. podnik v obtížích ve smyslu bodu (35) odst. 15 Pokynů Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020, zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 2014/C 204/01 dne 1. července 2014, nebo
   4. ten, na koho, včetně subjektů, které jsou spolu s ním považovány ve smyslu práva Evropské unie za jeden podnik, se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

1.6       VI. Lokalizace programu

1. Dotace se poskytují pouze na hospodaření v lesích, které se nacházejí na území Moravskoslezského kraje.
2. Dotace se neposkytují na lesy v majetku státu, a to i ve spoluvlastnictví s podílem státu větším než 20 %, nebo jde-li o pozemky důležité pro obranu státu ve smyslu § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3. Dotace na zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří se neposkytují na lesy zařazené do pásem ohrožení imisemi A nebo B.

1.7       VII. Podmínky pro poskytování dotací

1. Dotace na zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří podle tohoto dotačního programu je v souladu s podmínkami „Dotačního rámce pro poskytování příspěvků na podporu hospodaření v lesích na období 2014-2020“ schváleného Evropskou komisí pod č. SA.36748 (2013/N). Poskytnutí dotace v rámci ostatních dotačních titulů podle tohoto dotačního programu je poskytnutím podpory malého rozsahu (de minimis) ve výši dotace na tento předmět dotace ve smyslu Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie, řadě L a čísle 352, dne 24. prosince 2013 (dále jen „Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013“); za den poskytnutí podpory de minimis podle tohoto programu se považuje den, kdy nabude účinnosti smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje (dále též jen „smlouva“).
2. Dotaci podle tohoto programu nelze poskytnout, je-li na stejný předmět dotace poskytnuta jiná podpora z veřejných zdrojů včetně Evropské unie. Pokud by žadatel obdržel na stejný předmět dotace podle tohoto programu i podporu z jiných veřejných zdrojů, je povinen dotaci poskytovateli vrátit do 30 kalendářních dnů od obdržení této jiné podpory.
3. Dotace jsou příjemcům poskytovány po splnění podmínek pro jejich poskytnutí.
4. Na základě rozhodnutí příslušného orgánu kraje, uzavře s žadatelem kraj smlouvu, přičemž žádost o poskytnutí dotace (dále též jen „žádost“) je návrhem této smlouvy.
5. V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o dotaci vždy osoba, která
   1. má podle § 1115 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, většinový spoluvlastnický podíl, nebo
   2. doloží k žádosti souhlas s jejím podáním od dalších spoluvlastníků, kteří mají spolu s žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů, přičemž podpisy těchto spoluvlastníků na tomto souhlasu musí být úředně ověřeny.
6. Požadovaná výše dotace se vypočítává u každého předmětu dotace samostatně. Součet prostředků požadovaných na jednotlivé předměty dotace je celkovou výší dotace a zaokrouhluje se na stokoruny dolů. Dotace se poskytuje, pokud celková maximální výše dotace dosahuje alespoň 3.000 Kč. Na předmět dotace zpracování kůrovcových stromů se poskytuje jednomu žadateli dotace ve výši maximálně 100.000 Kč. Dotace se poskytuje jednomu žadateli do výše maximálně 1.000.000 Kč.
7. Výše dotace uvedená v žádosti, potažmo ve smlouvě, je považována za maximální možnou výši dotace. Dotace však bude poskytnuta ve výši nižší, pokud tato nižší výše dotace vyplyne ze závěrečného vyúčtování realizace předmětu dotace nebo ze závěrů kontroly použití dotace, k nimž poskytovatel dospěl před poskytnutím dotace.
8. Převod finančních prostředků dotace na bankovní spojení žadatele bude zabezpečen odborem životního prostředí a zemědělství. Poskytovatel poskytne příjemci dotaci převodem na účet uvedený v žádosti, respektive uvedený v oznámení žadatele o změně tohoto bankovního spojení. Dotace bude poskytnuta nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne obdržení závěrečného vyúčtování, nebo, bude-li závěrečné vyúčtování předloženo přede dnem nabytí účinnosti smlouvy, ode dne nabytí účinnosti smlouvy. Dotace poukázána být nemusí, je-li zjištěno, že údaje v žádosti byly nepravdivé; o poskytnutí či neposkytnutí dotace na základě takové žádosti rozhoduje příslušný orgán kraje znovu.
9. Dotace může být poskytnuta jen za předpokladu, že žadatel v rámci žádosti uvede a čestným prohlášením potvrdí:
   1. že realizaci předmětu dotace, kterým je zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří, nezahájil před podáním žádosti,
   2. že na provedení předmětu dotace neobdržel podporu z programů či fondů Evropské unie, Moravskoslezského kraje nebo z jiného veřejného zdroje a ani o ni, s výjimkou žádosti podle tohoto programu, nežádá a nepožádá,
   3. že není obchodní společností, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25% účast společníka v obchodní společnosti,
   4. že není podnikem v obtížích ve smyslu bodu (35) odst. 15 Pokynů Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020, zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 2014/C 204/01 dne 1. července 2014,
   5. že na něj, včetně subjektů, které jsou spolu s ním považovány ve smyslu práva Evropské unie za jeden podnik, se nevztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem,
10. Bližší podmínky pro poskytování dotací dle jednotlivých dotačních titulů:
    1. lesem se dle tohoto programu rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa dle § 2 písm. a) lesního zákona,
    2. závěrečné vyúčtování realizace předmětu dotace bude podepsáno odborným lesním hospodářem, který takto potvrdí soulad předmětu dotace s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích a, jde-li o les, ve kterém se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo převzaté lesní hospodářské osnovy, také soulad předmětu dotace s tímto lesním hospodářským plánem nebo převzatou lesní hospodářskou osnovou, a současně kvalitu a rozsah realizace předmětu dotace,
    3. dotace na zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří se poskytuje jen, jde-li o ochranu založeného lesního porostu odpovídajícího požadavkům na minimální počet jedinců jednotlivých druhů dřevin na jeden hektar pozemku při obnově lesa a zalesňování podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb., zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin činí alespoň 30 % oplocených dřevin, minimální výška oplocení činí 160 cm a udržitelnost oplocení ve funkčním stavu je do doby zajištění lesního porostu,
    4. zajištěním lesních porostů se rozumí stav obnoveného lesního pozemku odpovídající kritériím stanoveným § 2 odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb.,
    5. dotace na úklid klestu se poskytuje na ruční úklid klestu po těžbě dříví do hromad nebo do řad,
    6. dotace na pořízení a umístění nových bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců nebo na pořízení a umístění feromonových odparníků do bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců se poskytuje, jsou-li tyto lapače umístěny ve smrkových porostech za účelem odchytu hmyzích škůdců podčeledi kůrovců, a to lýkožrouta smrkového, lýkožrouta severského a lýkožrouta lesklého (dále jen „kůrovci“), a bude-li provedení instalace, včetně uvedení kódu lesního hospodářského celku nebo parcelního čísla pozemku, katastrálního území a porostní skupiny, kde k umístění došlo, do 5 kalendářních dnů písemně oznámeno odboru životního prostředí a zemědělství prostřednictvím datové schránky nebo e‑mailu posta@msk.cz,
    7. u dotace na pořízení a umístění nových bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců nebo na pořízení a umístění feromonových odparníků do bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců dále platí, že instalované lapače a odparníky budou označeny datem instalace, odparníky budou instalovány bezprostředně před rojením kůrovců, při instalaci dalšího odparníku do lapače bude dříve instalovaný odparník v lapači ponechán, vzdálenost instalovaného lapače od nejbližšího zdravého smrkového porostu (stojícího stromu) nesmí klesnout pod 10 m, po instalaci lapače bude žadatelem v intervalu 7 až 10 dnů prováděna kontrola lapače s prokazatelnou evidencí odchycených kůrovců,
    8. feromonový odparník je dle tohoto dotačního programu feromonová návnada obsahující určité množství feromonu v nosiči, který zajišťuje jeho samovolné uvolňování do ovzduší v množství vhodném pro lákání kůrovců,
    9. štěrbinový feromonový lapač je dle tohoto dotačního programu past sloužící k zachycení kůrovců, v níž je použito k lákání feromonových návnad; lze je použít ke kontrole i hubení kůrovců,
    10. dotace na zpracování kůrovcových stromů se poskytuje na provedení nahodilé těžby kůrovcových stromů za předpokladu provedení následné včasné a účinné asanace vytěžených kůrovcových stromů a písemného oznámení termínu a místa, včetně kódu lesního hospodářského celku nebo parcelního čísla pozemku, katastrálního území a porostní skupiny, zpracování kůrovcových stromů odboru životního prostředí a zemědělství prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu posta@msk.cz nejméně 5 kalendářních dnů před započetím prací,
    11. kůrovcový strom je dle tohoto dotačního programu strom, ve kterém se nachází kterékoliv životaschopné vývojové stádium kůrovců,
    12. včasnou a účinnou asanací se rozumí úkon, kterým se zamezí, aby kůrovec v kůrovcovém dříví dokončil vývoj nebo jej opustil a napadl další stromy; asanace může být provedena mechanicky nebo chemicky s využitím insekticidů, přičemž pouhý odvoz kůrovcového dříví se nepovažuje za včasnou a účinnou asanaci.
11. Je-li předmětem dotace zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří a žadatel o dotaci je velkým podnikem ve smyslu bodu (35) odst. 14 Pokynů Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020, zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 2014/C 204/01 dne 1. července 2014, musí takový žadatel k žádosti doložit popis situace, jež by nastala v případě, že by podpora nebyla poskytnuta, tedy hypotetický srovnávací scénář, nebo uvedení alternativního projektu nebo činnosti a předložit doklady, z nichž vychází toto hypotetické srovnání. Po obdržení provede odbor životního prostředí a zemědělství kontrolu věrohodnosti onoho hypotetického srovnání. Hypotetické srovnání je důvěryhodné, jestliže je věrohodné a týká se faktorů rozhodovacího procesu převládajících v okamžiku, kdy příjemce přijímá rozhodnutí o předmětu dotace. Že dotace má požadovaný motivační účinek, potvrdí poskytovatel dotace jejím poskytnutím.

1.8       VIII. Uznatelné náklady projektu

1. Příjemcům jsou dle tohoto programu poskytovány na úhradu uznatelných nákladů vynaložených na realizaci předmětu dotace pouze sazbové dotace. V předmětu dotace a její výši jsou zohledněny i nezbytné práce a náklady související s realizací předmětu dotace. Uznatelný náklad je náklad vynaložený na provedení předmětu dotace.
2. Uznatelný náklad musí splňovat také tyto podmínky:
   1. vyhovuje zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“), a
   2. byl vynaložen v souladu s podmínkami smlouvy a podmínkami tohoto dotačního programu.
3. Daň z přidané hodnoty vztahující se k uznatelným nákladům projektu je uznatelným nákladem, pokud příjemce není plátcem této daně nebo pokud mu nevzniká nárok na odpočet této daně.
4. Všechny ostatní náklady vynaložené příjemcem jsou považovány za neuznatelné.

1.9       IX. Podmínky použití dotace

1. Dotace je určena pouze na úhradu účelově určených uznatelných nákladů vynaložených na provedení předmětu dotace v souladu se smlouvou a podmínkami tohoto programu.
2. Realizace předmětu dotace ani dotace není převoditelná na jiný právní subjekt. Příjemce je povinen předmět dotace realizovat vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost.
3. Předmět dotace může být realizován přede dnem nabytí účinnosti smlouvy, ale realizace předmětu dotace, jde-li o dotaci na zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří, nesmí být zahájena před podáním žádosti.

1.10  X. Předkládání žádostí o dotace

1. Žadatel podává žádost, která současně je návrhem na uzavření smlouvy, vždy v elektronické podobě prostřednictvím elektronického portálu poskytovatele dle odstavce 2 až 5 tohoto článku programu a následně v listinné podobě dle odstavce 6 tohoto článku programu. Žadatel může v rámci tohoto programu podat pouze jednu žádost.
2. Žadatel se nejprve zaregistruje v elektronickém systému na adrese https://podatelna.msk.cz. Při registraci žadatel vyplní základní údaje o své osobě včetně hesla. Pokud se již žadatel zaregistroval v minulosti, není nutná nová registrace.
3. Poté se žadatel přihlásí uživatelským jménem a heslem a v elektronickém systému vyplní žádost.
4. Následně žadatel vloží do systému povinné přílohy:
   1. kopie smlouvy o zřízení běžného účtu u peněžního ústavu nebo kopie písemného potvrzení peněžního ústavu o vedení běžného účtu nebo kopie výpisu z běžného účtu vedeného u peněžního ústavu, vždy včetně čísla tohoto účtu, na který má být dotace zaslána,
   2. je-li žadatelem právnická osoba, s výjimkou obce, originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících právní osobnost žadatele a oprávnění jiných osob zastupovat žadatele, například stanovy a usnesení příslušného orgánu žadatele, pokud tyto údaje nevyplývají z veřejného rejstříku,
   3. v případě spoluvlastnictví pozemků ve smyslu čl. VII odst. 5 písm. b) tohoto programu souhlas s podáním žádosti, na kterém jsou úředně ověřené podpisy dalších spoluvlastníků,
   4. v případě, že je žadatelem o dotaci nájemce pozemku, kopie nájemní smlouvy a souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím dotace nájemci, není-li tento souhlas již obsažen v nájemní smlouvě; obdobně se postupuje také v případě podnájmu,
   5. v případě, že je žadatelem o dotaci obec, ve které se volí rada obce nebo ve které si takové rozhodnutí o dotaci vyhradilo zastupitelstvo obce, výpis z usnesení příslušného orgánu obce, že tato obec přijme dotaci z rozpočtu Moravskoslezského kraje a souhlasí s uzavřením smlouvy s Moravskoslezským krajem.
5. Po vyplnění celé žádosti a vložení příloh žadatel svou žádost odešle nejprve v elektronickém systému, čímž je žádost evidována v systému poskytovatele s přesným datem a časem podání. Žádosti je zároveň vygenerován čárový kód.
6. Následně takto odeslanou žádost v rozsahu dle odstavce 3 tohoto článku programu, která tvoří návrh smlouvy, tedy bez přílohy dle odstavce 4 tohoto článku programu, žadatel nejpozději do 7 pracovních dnů vytiskne a podepíše ve třech vyhotoveních, která doručí poskytovateli na podatelnu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na tuto adresu:

Moravskoslezský kraj

28. října 117

702 18 OSTRAVA

a to v obálce označené:

1. názvem příslušného odvětvového odboru krajského úřadu, tj. odboru životního prostředí a zemědělství,
2. názvem a kódem tohoto dotačního programu, tj. Podpora hospodaření v lesích v Moravskoslezském kraji (ŽPZ/03/2019),
3. plným jménem (obchodní firmou nebo názvem) žadatele a adresou (sídlem, popřípadě bydlištěm),
4. textem „Neotvírat – žádost o dotaci“.
5. Je-li žádost podána mimo lhůtu pro podávání žádostí, jinak než podle odstavců 1, 3 a 5 tohoto článku programu nebo jinam než na adresu nebo po lhůtě podle odstavce 6 tohoto článku programu, nemůže být dotace na základě takové žádosti poskytnuta.
6. Je-li žádost podána ve lhůtě pro podávání žádostí, v souladu s odstavci 1, 3 a 5 tohoto článku programu a na adresu a ve lhůtě podle odstavce 6 tohoto článku programu, avšak je neúplně nebo nesprávně vyplněna nebo doložena, vyzve poskytovatel žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Pokud žadatel neodstraní všechny uvedené nedostatky žádosti ve stanovené lhůtě, nemůže být dotace na základě takové žádosti poskytnuta.
7. Došlé žádosti včetně jejich příloh se u poskytovatele archivují a žadatelům se nevracejí, s výjimkou jednoho vyhotovení žádosti, je-li s žadatelem uzavírána smlouva.

1.11  XI. Lhůta pro předkládání žádostí a kontaktní osoby

1. Lhůta pro podávání žádostí je ode dne 1. 2. 2019 od 9:00 hodin do dne 28. 6. 2019 do 13:00 hodin.
2. Tato lhůta se vztahuje jak na podávání žádostí prostřednictvím elektronického portálu poskytovatele, tak na následné podávání žádostí na podatelnu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Lhůta pro podávání žádostí je vždy zachována, bude-li poslední den lhůty převzata zásilka k poštovní přepravě. Byla-li zásilka vložena do poštovní schránky, je za den převzetí k poštovní přepravě považován den, jehož datum je uvedeno na otisku razítka, jímž provozovatel poštovních služeb opatřil obálku se zásilkou. Jestliže provozovatel poštovních služeb zásilku vloženou do poštovní schránky otiskem razítka s datem neopatřil nebo datum není čitelné, pravidlo o zachování lhůty se neuplatní.
3. Kontaktní osoby pro tento dotační program jsou:
   • Ing. Michaela Haluzíková, tel. 595 622 566
     e‑mail: michaela.haluzikova@msk.cz
   • Mgr. et Mgr. Ondřej Turský, tel. 595 622 391
     e‑mail: ondrej.tursky@msk.cz

1.12  XII. Vyhodnocování a výběr žádostí o dotaci

1. Žádosti jsou vyřizovány zásadně v pořadí podle času, v němž byly doručeny poskytovateli prostřednictvím elektronického portálu poskytovatele.
2. Po zkontrolování došlé žádosti zajistí odbor životního prostředí a zemědělství předložení návrhu příslušnému orgánu kraje na poskytnutí dotace, pokud žádost žadatele splňuje podmínky tohoto programu a není zjištěno, že údaje uvedené v žádosti jsou nepravdivé. Pokud žádost žadatele nesplňuje podmínky tohoto programu nebo je zjištěno, že údaje uvedené v žádosti jsou nepravdivé, či podle tohoto programu jen nemá být dotace na základě dané žádosti poskytnuta, zajistí odbor životního prostředí a zemědělství předložení návrhu příslušnému orgánu kraje na neposkytnutí dotace, a to s odkazem na příslušné ustanovení tohoto programu, podle něhož by dotace neměla být na základě dané žádosti poskytnuta. O rozhodnutí příslušného orgánu kraje odbor životního prostředí a zemědělství žadatele vyrozumí, a to v případě poskytnutí dotace zasláním bez dalšího žadateli jednoho vyhotovení smlouvy podepsané oprávněným zástupcem poskytovatele nebo v případě neposkytnutí dotace zasláním žadateli sdělení této skutečnosti.
3. Žadatel může vzít svou žádost zpět, tzn. návrh na uzavření smlouvy odvolat, a to pouze písemným podáním, jestliže toto podání bude doručeno poskytovateli dříve, než poskytovatel podepsal smlouvu.
4. Dotace jsou poskytovány do naplnění přípustnými požadavky o poskytnutí dotace objemu peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu Moravskoslezského kraje pro tento program. Odbor životního prostředí a zemědělství v případě, že celková výše přípustných požadavků žadatelů o poskytnutí dotací dle tohoto programu přesáhne objem peněžních prostředků vyčleněných na tento účel v rozpočtu Moravskoslezského kraje, zastaví příjem žádostí. Oznámení o případném zastavení příjmu žádostí dle tohoto programu bude zveřejněno na internetových stránkách kraje. Dotace nemůže být poskytnuta na základě žádosti doručené poskytovateli prostřednictvím elektronického portálu poskytovatele po dni zveřejnění tohoto oznámení o zastavení příjmu žádostí. Dotace nemůže být poskytnuta také na základě žádostí doručených poskytovateli sice před zveřejněním oznámení o zastavení příjmu žádostí, ale po naplnění přípustnými požadavky o poskytnutí dotace objemu peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu Moravskoslezského kraje pro tento program. Na základě žádosti, u které výše žádané dotace naplňuje ustanovení předchozí věty tohoto odstavce programu jen z části, lze dotaci poskytnout ve výši rozdílu, tj. respektive ve výši zůstatku objemu peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu Moravskoslezského kraje pro tento program, bude-li tento zůstatek vyšší než 3.000 Kč a pokud žadatel žádost takto upraví; pro tuto úpravu žádosti obdobně platí to, co pro odstraňování nedostatků žádosti.

1.13  XIII. Závěrečné vyúčtování

1. Po ukončení realizace předmětu dotace je příjemce povinen zpracovat a předložit poskytovateli závěrečné vyúčtování realizace předmětu dotace do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy, nebo, bude-li realizace předmětu dotace ukončena po dni nabytí účinnosti smlouvy, ode dne ukončení realizace předmětu dotace, nejpozději však do dne 15. 1. 2020. Při závěrečném vyúčtování dotace se bude příjemce dotace řídit ustanoveními smlouvy. Závěrečné vyúčtování musí být zpracováno na formuláři předepsaném pro tento program a doloženo zákresem realizovaného předmětu dotace do porostní nebo obrysové mapy, pokud se jedná o předmět dotace zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří, pořízení a umístění nových bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců nebo pořízení a umístění feromonových odparníků do bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců, a kopií účetního dokladu (faktury) k nákupu bariérových štěrbinových lapačů nebo feromonových odparníků, pokud se jedná o předmět dotace pořízení a umístění nových bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců nebo pořízení a umístění feromonových odparníků do bariérových štěrbinových lapačů hmyzích škůdců.
2. V případě, že předložené závěrečné vyúčtování bude vyvolávat pochybnosti o jeho správnosti, zejména nebude-li řádně zpracováno nebo doloženo nebo bude-li se lišit od předmětu dotace podle žádosti, vyzve odbor životního prostředí a zemědělství příjemce, aby ve stanoveném náhradním termínu závěrečné vyúčtování opravil. Opravením závěrečného vyúčtování v náhradním termínu se pohlíží na závěrečné vyúčtování jako by bylo předloženo včas, avšak lhůta pro poskytnutí dotace začíná běžet nejdříve až po předložení opraveného závěrečného vyúčtování. Pokud i po stanoveném náhradním termínu nebude závěrečné vyúčtování opraveno, dotace se příjemci poskytne pouze s ohledem na rozsah realizace předmětu dotace, který byl v rámci závěrečného vyúčtování prokázán; lhůta pro poskytnutí dotace v tomto případě běží až po marném uplynutí náhradního termínu pro předložení opraveného závěrečného vyúčtování.

1.14  XIV. Kontrola použití dotace

1. Dotace dle tohoto programu je ve smyslu zákona o finanční kontrole veřejnou finanční podporou a vztahují se na ni ustanovení tohoto zákona.
2. Kontrola dodržení podmínek stanovených tímto programem je vykonávána podle zvláštních právních předpisů, zejména pak podle zákona o finanční kontrole. Odbor životního prostředí a zemědělství provádí kontrolu náležitostí všech žádostí a kontrolu formálně správných žádostí v terénu v rozsahu minimálně 10 % celkového finančního požadavku podle klíče kontrol uvedeného v následujícím odstavci tohoto článku programu. Žadatel je povinen poskytovateli kdykoli umožnit řádné provedení průběžné nebo následné kontroly na místě samém.
3. Z databáze podaných žádostí o dotaci v běžném roce bude zpracován přehled podle evidenčních čísel žádostí. Kontroly budou prováděny systematicky. Systematická kontrola bude prováděna u žádostí v rozsahu minimálně 10 % z finančního požadavku. Kontrolovanou žádostí bude vždy ta žádost, kdy při načtení její hodnoty dochází k poklesu rozsahu kontrol pod 10 %. Rozsah kontroly upravuje následující tabulka, přičemž upřesněn bude podle závěrečného vyúčtování realizace předmětu dotace.

Výše celkového požadavku v Kč	Rozsah kontroly v %	Rozsah kontroly podle řádků v projektu předmětu dotace
do 10.000	100	celá žádost.
10.100 až 50.000	min. 50	sudá evidenční čísla žádostí: kontrolovat od začátku, lichá evidenční čísla žádostí: kontrolovat od konce.
50.100 až 500.000	min. 20	podle poslední číslice evidenčního čísla žádosti, tj. č. 1 a 2 kontrolovat od začátku, č. 3 a 4 kontrolovat od řádku, který překročil hodnotu 20 % z požadavku, č. 5 a 6 kontrolovat od řádku, který překročil hodnotu 40 % z požadavku, č. 7 a 8 kontrolovat od řádku, který překročil hodnotu 60 % z požadavku, č. 9 a 0 kontrolovat od konce.
nad 500.000	min. 10	podle poslední číslice evidenčního čísla žádosti, tj. č. 1 kontrolovat od začátku, č. 2 kontrolovat od řádku, který překročil hodnotu 10 % z požadavku, č. 3 kontrolovat od řádku, který překročil hodnotu 20 % z požadavku, atd. č. 0 kontrolovat od konce.

1. Žadatel je povinen v rozsahu dokladujícím oprávněnost požadavků o dotaci dle tohoto programu při kontrole na místě samém předložit lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení lesního hospodářského plánu a evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech podle § 40 lesního zákona a finanční doklady, na nichž je předmět dotace jednoznačně a zřetelně vymezen.
2. Získá-li žadatel dotaci na základě uvedení nesprávných údajů, je povinen celou dotaci vrátit poskytovateli. Dopustí-li se příjemce dotace porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, nese důsledky s tím spojené.

1.15  XV. Výše rozpočtových prostředků

Předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu Moravskoslezského kraje na tento program je 9.000.000 Kč.

1.16  XVI. Závěrečná ustanovení

1. Tento program a právní vztahy na základě něho vzniklé se řídí českým právním řádem, včetně práva Evropské unie.
2. V rozsahu předmětu dotace zřízení oplocení k ochraně lesních porostů před zvěří platí, že tento program je vytvořen v souladu s „Dotačním rámcem pro poskytování příspěvků na podporu hospodaření v lesích na období 2014-2020“ schváleným Evropskou komisí pod č. SA.36748 (2013/N), zachovává jeho principy a je v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie, a že tento program již zohledňuje požadavky Pokynů Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020, zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 2014/C 204/01 dne 1. července 2014.
3. Poskytování dotací na základě tohoto programu je podmíněno schválením prostředků pro tento program v rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2019. V případě, že nebudou schváleny, nebude tento dotační program realizován a dotace nebudou poskytovány.
4. Na poskytnutí dotace není právní nárok.
5. Poskytovatel si vyhrazuje právo vyhlášený dotační program bez udání důvodů zrušit.

1.17  XVII. Seznam příloh dotačního programu

• Příloha č. 1 – Žádost, která je současně návrhem smlouvy
• Příloha č. 2 – Závěrečné vyúčtování realizace předmětu dotace

            Obec Dolní Lomná

                                                               Dolní Lomná čp. 164

                                                               739 82 Dolní Lomná

Fyzická realizace projektu 124 domovních čistíren odpadních vod

Vážení občané,

dovolte, abychom Vás informovali  o zahájení stavby domovních čistíren odpadních vod.

Dne 5.3.2019 bude zahájena fyzická realizace stavby projektu „Dolní Lomná – čištění odpadních vod – domovní ČOV“. Stavbu bude realizovat firma Strojírny a stavby Třinec, a.s. Doba realizace stavby je stanovena do 30.9.2020. Předmětem projektu je výstavba soustavy 124 certifikovaných domovních čistíren odpadních vod, pro 643 ekvivalentních osob ve 158 bytových jednotkách, s kapacitou od 4 do 10 EO u budov využívaných k trvalému rodinnému bydlení v obci. Budou instalovány 3 druhy domovních čistíren odpadních vod, DČOV: Topas S 5,  Topas S 8  a Topas S 10, jedná se o certifikované výrobky vyšší kategorie, které mají k dispozici řídící jednotku a kde standardem je samostatný kalojem s automatickým odkalováním aktivační nádrže.

Dále v  rámci stavby proběhnou stavební úpravy stávající čistírny odpadních vod Řeka za účelem snížení provozních nákladů. V současné době odvoz a likvidaci – uskladnění – kalu z předmětné čistírny obec zajišťuje dodavatelským způsobem. Projekt rovněž  řeší zakoupení lisu, který bude mít za následek, že jednak kal z ČOV Řeka, ale i jednotlivých 124 čistíren odpadních vod se nebude odvážet externí firmou na skládku, ale bude se lisovat, čímž naše obec ušetří značné finanční prostředky.

Dotace je koncipována nejen na pořízení a montáž 124 domovních čistíren odpadních vod, stavebních úprav stávající ČOV Řeka, zakoupení lisu na kal a pořízení UV lamp ke každé DČOV, ale dotace se vztahuje i na údržbu a provoz po dobu 10 let, který zajišťuje obec (rozbory, monitoring, likvidaci kalu  a servis). Majitelé rodinných domů hradí  pouze náklady na elektrickou spotřebu čistírny odpadních vod a jednorázový poplatek 10.000,- Kč, ostatní náklady po dobu 10 let jsou v režii obce.

 Celkové náklady stavby činí 27,5 mil. Kč bez DPH.

Dotace a příspěvky:

– dotace Ministerstva životního prostředí  ČR:   16,9 mil. Kč  

– dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje:     2,1 mil. Kč 

– příspěvky občanů                                                     1,2 mil. Kč. 

V letošním roce obec předložila další žádosti na kofinancování  stavby „Dolní Lomná – čištění odpadních vod – domovní ČOV“:

– z prostředků Ministerstva životního prostředí  ČR:  0,9 mil. Kč

–  z prostředků Moravskoslezského kraje:                     5,8 mil. Kč.

Náš projekt na domovní ČOV v takovém rozsahu je jedním z pilotních projektů na území ČR a jako takový je velmi individuální po stránce dotační i projekční – vše je v podstatě poprvé a celý proces projektu je tak velice náročný.  Vzhledem k rozptýlené zástavbě obce  je to jediná možnost na řešení odvádění odpadních vod v celé obci.

Fyzické realizaci stavby  předcházely přípravné práce:  geodetické zaměření,  dále zpracování 124 projektových dokumentací  jednotlivých čistíren odpadních vod, které trvalo dlouho, následně se muselo vše stavebně povolit.

V tom nám velmi vyšel vstříc jablunkovský odbor životního prostředí, který pracoval na povoleních i v době volna. Tuto skutečnost bychom chtěli zdůraznit, protože si ceníme  naprosto profesionálního a obětavého přístupu odboru životního prostředí k této problematice.

Dále naše obec  realizovala 2x výběrové řízení, jelikož do 1. výběrového řízení se nepřihlásila žádná dodavatelská firma, zřejmě s ohledem na složitost realizace jednak stavební části a také dodavatelské části v podobě domovních čistíren odpadních vod.

Obec se rovněž musela vypořádat s podanými námitkami k výběrovému řízení na předmětnou stavbu a to ve dvou případech. Dne 17.12.2018 byla podepsána smlouva o dílo na předmětnou realizaci díla.

Pro zájemce o domovní čistírnu odpadních vod je připravena k nahlédnutí DČOV TOPAS S v prostoru mezi obecním úřadem a hotelem. Klíč od čistírny odpadních vod je k dispozici na obecním úřadě, kde každému zájemci budou poskytnuty v případě zájmu informační materiály a bližší podrobnosti ke stavbě.

Realizace bude probíhat dle stanoveného  a odsouhlaseného harmonogramu prací:

1. Obecní úřad  předem a v dostatečném termínu oznámí majiteli rodinného domu termín zahájení  stavebních prací.
2. Po předchozí dohodě s majitelem rodinného domu proběhne u každého zájemce o domovní čistírnu odpadních vod informativní schůzka za přítomnosti vlastníka rodinného domu, zástupce obce, zástupce zhotovitele a projektanta.
3. Majitel rodinného domu bude předem informován o geodetickém zaměření umístění ČOV a trasy přípojky, včetně vytýčení sítí v místě výkopu.
4. Po geodetickém zaměření a vytýčení sítí proběhne u každého vlastníka rodinného domu další schůzka za účasti majitele rodinného domu, zástupce obce, zástupce zhotovitele a projektanta stavby, na které bude projednán rozsah a termín realizace čistírny odpadních vod.
5. Připojení DČOV na elektrickou energii v nemovitosti  budou provádět p. Ivo Šmíd a p. Marek Przepiora.
6. Každý pracovník na stavbě čistírny odpadních vod bude vybaven jmenovitým pověřením obce.
7. V případě dotazů, žádáme občany, aby kontaktovali obecní úřad osobně, telefonicky či písemně.
8. V neposlední řadě prosíme naše občany o shovívavost a trpělivost při vzniklém stavebním ruchu v souvislosti s výstavbou čistíren odpadních vod, za což předem děkujeme.

                                     TECHNOLOGICKÝ POSTUP PRACÍ

Práce budou zahájeny geodetickým vytýčením ČOV. Trasa přípojky bude vytýčena zhotovitelem. Dále bude kopána jáma pro DČOV a trasa pro potrubí přípojky. Následně bude proveden podsyp pod DČOV a potrubí včetně potřebného zhutnění. Na takto zhotovený podsyp se nainstaluje DČOV (viz. níže) a připojí potrubí kanalizační přípojky. Propojení nové přípojky kanalizace s vyústěním kanalizace z rodinného domu bude provedeno v posledním kroku. Spuštění a funkční zkouška budou provedeny zhotovitelem.

                                 Průběh instalace ČOV Topas S 5

                  Základní údaje

Čistírna Topas S 5 je tvořena samonosnou kruhovou plastovou nádrží o vnějším průměru 1,20 m a celkovou výškou 2,36 m. Čistírna se osazuje do výkopu tak, aby poklop čistírny byl min. 100 mm nad upraveným terénem. Těsně pod víkem je odvětrání dmychadla, které musí být vždy bezpečně nad terénem.  Čistírna je z výroby vybavena odtokovým potrubím DN 110 mm. Odtok je tvořen hladkým koncem potrubí. Přítok se zřizuje na místě při instalaci čistírny nebo na objednávku při odběru čistírny. Přítok se přivede do akumulační komory čistírny, která má zároveň funkci čerpací stanice Je tedy možné instalovat přítok v různé hloubce pod terénem dle potřeby v rozmezí 0,5 – 1,2 m pod terénem.

                                   Postup osazení

            Příprava podkladu ČOV

V běžných základových podmínkách (tj. s úrovní hladiny podzemní vody pod základovou spárou) se vykope jáma (dle potřeby zapažená) o rozměrech cca 1,3 x 1,3 m a celkové hloubce cca 2,4 m. Na dně jámy se zřídí zhutněný štěrkopískový podsyp o tloušťce min. 150 mm. Vhodné je pískový podsyp stabilizovat „na sucho“ cementem. V případě nestabilního podloží se zřídí podkladní beton, který se dle potřeby vyztuží svařovanou ocelovou sítí. Podklad pod čistírnou musí být ve všech případech tuhý a stabilní.

          Instalace ČOV do výkopu

Na takto připravený podklad se čistírna osadí. Může se osadit ručně (váží cca 190 kg) nebo lépe mechanizací.  Při strojním osazení se využije úchytů v dolní části čistírny. Při osazování je třeba dát pozor, aby podklad pod čistírnu zůstal čistý bez kamenů apod. Čistírna musí být osazena s přesností ± 2 mm /1 m. Vodorovnost osazení se kontroluje vodováhou na víku čistírny. Následně se provede obsyp nádrže hutněným štěrkopískem na výšku cca 300 mm nad dno nádrže – po celé ploše výkopu.

             Napojení přítokového potrubí

Kruhový otvor do pláště čistírny se obvykle vyřízne vykružovákem na vrtačce ve výšce přítokové trubky. Otvor se utěsní pryžovým prstencem, do kterého se následně nasune přítoková trubka. Pokud známe přesnou výšku vtoku, může být vtok zřízen ještě před osazením čistírny do výkopu, případně vtok zhotoví výrobce nebo prodejce při koupi čistírny.

Platí, že čím níže je přítok, tím menší je vyrovnávací objem akumulace. Výhodnější pro provoz čistírny je tedy mít přítok výše. Akumulace se odčerpává až na hloubku 0,9 m nade dnem čistírny (cca 1,4 m pod terénem). Hladina v akumulaci se může dočasně zvýšit nad úroveň přítoku, než se voda odčerpá do reaktoru. Po zřízení přítoku se nastaví výška bezpečnostního přepadu z akumulační komory. Tak je určeno max. vzdutí vody v akumulaci a tím i v přítokové kanalizaci. Min. výška bezpečnostního přepadu je 1,5 nade dnem čistírny (0,7 m pod terénem). Z výroby je nastavena max. výška vzdutí 1,8 m nade dnem (0,4 m pod terénem). V případě potřeby dle konkrétní instalace se výška bezpečnostního přepadu sníží tak, aby vzdutím vody v kanalizaci nemohlo dojít ke škodám v nemovitosti. Návod na úpravu bezpečnostního přepadu se dodává jako samostatný dokument.

               Obsyp a napouštění ČOV

Následně se čistírna naplní vodou na hloubku cca 1,0 m a pak obsype pískem nebo původní „prohozenou“ zeminou, pokud neobsahuje kameny (hlavně s ostrými hranami) rozměrů větších než cca 10 mm, které by mohly poškodit plastový plášť nádrže. Zásyp pod připojovacím a odtokovým potrubím se musí vždy provézt hutněným štěrkopískem (nejlépe stabilizovaným cementem), aby se zamezilo pozdějšímu sedání zásypu, čímž by mohlo dojít k poškození stability potrubí.

          Osazení při zvýšené hladině spodní vody

Tato pravidla platí i pro případy, kdy ke zvýšené hladině spodní vody dochází pouze občasně. Je nezbytné zajistit za všech okolností stabilní podklad pod čistírnou. V základním provedení jsou dno i plášť čistírny dimenzovány na hladinu spodní vody max. 1,0 m nade dnem nádrže, tj. 1,3 m pod terénem. Pokud se výkop provádí v době, kdy je hladina spodní vody pod základovou spárou, je možné zřídit pískový podsyp v tloušťce 100 mm a na něj přímo podkladní beton vyztužený KARI sítí v tloušťce 150 mm. Při provádění stavby v době, hladina podzemní vody je nad základovou spárou, je nezbytné nejprve zřídit odvodňovací vrstvu ze štěrku v tloušťce cca 300 mm s prohlubní pro čerpadlo ke snížení hladiny pod podkladní beton. Pak se zřídí podkladní beton vyztužený KARI sítí a po jeho zatvrdnutí se osadí čistírna. Po osazení čistírny se opět sníží hladina spodní vody pod podkladní beton a provede se obetonování pláště čistírny na výšku cca 300 mm nad pokladní beton. Obetonování musí být provedeno přímo na plášť čistírny. Dno přesahuje plášť nádrže o cca 50 mm. Tento přesah, uchycený v betonu, zamezí vyplavání čistírny vztlakem podzemní vody. Následně se čistírna napustí vodou na hloubku cca 1,0 m a obsype hutněným štěrkopískem.

                                          Uvedení ČOV do provozu

Po usazení čistírny do výkopu a napojení přítokového a odtokového potrubí se čistírna naplní vodou na provozní hladiny: reaktor na výšku 1,7m, akumulace na výšku 1,0m a kalojem až po okraj. Dále se uvolní fixace dekantéru a dávkovače a provede se napojení na elektrickou energii.

                       Plnění dekantéru vodou

Nejprve naplníme vodou zásobník čisté vody až po přepad. Poté plníme vodou dekantér. Zatímco lijeme vodu do dekantéru, postupně vychází z konce ramena dekantéru velké bubliny. Jakmile je dekantér dostatečně naplněn vodou, objeví se spousta malých bublinek. Během plnění dekantéru vodou se rameno dekantéru pomalu ponoří pod hladinu a nad hladinou zůstane jen oblouk plovákového kolena.

                              Plnění dávkovače chemikálií 

                                Naplnění pískového filtru (PF)

U čistíren s PF se před uvedením čistírny do provozu nasype na dno pískového filtru vodárenský filtrační písek o zrnitosti 1-3 mm (cca 30 kg). Výšku pískové náplně označuje ryska na stěně nádrže.

              Připojení na elektrickou energii

Čistírna Topas S je vybavena dmychadlem o příkonu 60 W a napětí 230V. Připojení z nemovitosti se provádí kabelem minimálního průřezu CYKY 3J x 2,5 do přívodní elektrické krabice acidur. Každá čistírna je vybavena zástrčkou 230V, napojenou do přívodní krabice acidur. Tato zástrčka slouží k provizornímu napojení a přezkoušení čistírny ve výrobě a pro připojení na prodlužovací kabel při instalaci, pokud není přítomen montér s příslušnou odbornou kvalifikací montáže elektrických zařízení. Toto provizorní připojení je nutno vyměnit za přívodní kabel, který je protažen kabelovou průchodkou. Přívodní vedení musí být provedeno podle platných elektrických norem. Výměnu zkušebního kabelu za zemní kabel smí provádět jen osoba s příslušnou kvalifikací.

Do této přívodní krabice je zavedeno napájení 230V (hnědý vodič).  A signalizace závady    230V (černý vodič), která se může připojit kabelem  CYKY 3 J x 2,5. Signalizaci závady řeší zákazník individuálně. Zahradní lampou 230V, umístěnou vedle čistírny nebo položí kabel do jiného místa, kde umístí světelnou nebo zvukovou signalizaci.

Dále je již elektrická instalace čistírny v rámci záruky kompletní a není přípustné do ní zasahovat. Napojení v nemovitosti se provádí individuálně a není předmětem dodávky čistírny. Je nezbytné, aby byl přívod k čistírně chráněn proudovým chráničem.

                             Průběh instalace ČOV Topas S 8

                                               Základní údaje

Čistírna Topas S 8 je tvořena samonosnou obdélníkovou plastovou nádrží o rozměru cca 1,50 m x 1,20 m a celkovou výškou 2,44 m. Čistírna se osazuje do výkopu tak, aby poklop čistírny byl min. 100 mm nad upraveným terénem. Těsně pod víkem je odvětrání dmychadla, které musí být vždy bezpečně nad terénem. Čistírna je z výroby vybavena odtokovým potrubím DN 110 mm. Odtok je tvořen hladkým koncem potrubí. Přítok se zřizuje na místě při instalaci čistírny nebo na objednávku při odběru čistírny. Přítok se přivede do akumulační komory čistírny, která má zároveň funkci čerpací stanice Je tedy možné instalovat přítok v různé hloubce pod terénem dle potřeby v rozmezí 0,5 – 1,2 m pod terénem.

                                                         Postup osazení

                                                     Příprava podkladu ČOV

V běžných základových podmínkách (tj. s úrovní hladiny podzemní vody pod základovou spárou) se vykope jáma (dle potřeby zapažená) o rozměrech cca 2,1 x 1,8 m a celkové hloubce cca 2,5 m. Na dně jámy se zřídí zhutněný štěrkopískový podsyp o tloušťce min. 150 mm. Vhodné je pískový podsyp stabilizovat „na sucho“ cementem. V případě nestabilního podloží se zřídí podkladní beton, který se dle potřeby vyztuží svařovanou ocelovou sítí. Podklad pod čistírnou musí být ve všech případech tuhý a stabilní.

                                                     Instalace ČOV do výkopu

Na takto připravený podklad se čistírna osadí. Může se osadit ručně (váží cca 250 kg) nebo lépe mechanizací.  Při strojním osazení se využije úchytů v horní části čistírny. Při osazování je třeba dát pozor, aby podklad pod čistírnu zůstal čistý bez kamenů apod. Čistírna musí být osazena s přesností ± 2 mm /1 m. Vodorovnost osazení se kontroluje vodováhou na víku čistírny. Následně se provede obsyp nádrže hutněným štěrkopískem na výšku cca 300 mm nad dno nádrže – po celé ploše výkopu.

                Napojení přítokového potrubí

Kruhový otvor do pláště čistírny se obvykle vyřízne vykružovákem na vrtačce ve výšce přítokové trubky dle instalačního výkresu. Otvor se utěsní pryžovým prstencem, do kterého se následně nasune přítoková trubka. Pokud známe přesnou výšku vtoku, může být vtok zřízen ještě před osazením čistírny do výkopu, případně vtok zhotoví výrobce nebo prodejce při koupi čistírny.

Platí, že čím níže je přítok, tím menší je vyrovnávací objem akumulace. Výhodnější pro provoz čistírny je tedy mít přítok výše. Akumulace se odčerpává až na hloubku 0,9 m nade dnem čistírny (cca 1,2 m pod terénem). Hladina v akumulaci se může dočasně zvýšit nad úroveň přítoku, než se voda odčerpá do reaktoru. Po zřízení přítoku se nastaví výška bezpečnostního přepadu z akumulační komory. Tak je určeno max. vzdutí vody v akumulaci a tím i v přítokové kanalizaci. Min. výška bezpečnostního přepadu je 1,5 nade dnem čistírny (0,7 m pod terénem). Z výroby je nastavena max. výška vzdutí 1,8 m nade dnem (0,4 m pod terénem). V případě potřeby dle konkrétní instalace se výška bezpečnostního přepadu sníží tak, aby vzdutím vody v kanalizaci nemohlo dojít ke škodám v nemovitosti. Návod na úpravu bezpečnostního přepadu se dodává jako samostatný dokument.

                     Obsyp a napouštění ČOV

Následně se čistírna naplní vodou na hloubku cca 1,0 m a pak obsype pískem nebo původní „prohozenou“ zeminou, pokud neobsahuje kameny (hlavně s ostrými hranami) rozměrů větších než cca 10 mm, které by mohly poškodit plastový plášť nádrže. Zásyp pod připojovacím a odtokovým potrubím se musí vždy provézt hutněným štěrkopískem (nejlépe stabilizovaným cementem), aby se zamezilo pozdějšímu sedání zásypu, čímž by mohlo dojít k poškození stability potrubí.

               Osazení při zvýšené hladině spodní vody

Tato pravidla platí i pro případy, kdy ke zvýšené hladině spodní vody dochází pouze občasně. Je nezbytné zajistit za všech okolností stabilní podklad pod čistírnou. V základním provedení jsou dno i plášť čistírny dimenzovány na hladinu spodní vody max. 0,8 m nade dnem nádrže, tj. 1,4 m pod terénem. Pokud se výkop provádí v době, kdy je hladina spodní vody pod základovou spárou, je možné zřídit pískový podsyp v tloušťce 100 mm a na něj přímo podkladní beton vyztužený KARI sítí v tloušťce 150 mm. Při provádění stavby v době, hladina podzemní vody je nad základovou spárou, je nezbytné nejprve zřídit odvodňovací vrstvu ze štěrku v tloušťce cca 300 mm s prohlubní pro čerpadlo ke snížení hladiny pod podkladní beton. Pak se zřídí podkladní beton vyztužený KARI sítí a po jeho zatvrdnutí se osadí čistírna. Po osazení čistírny se opět sníží hladina spodní vody pod podkladní beton a provede se obetonování pláště čistírny na výšku cca 300 mm nad pokladní beton. Obetonování musí být provedeno přímo na plášť čistírny. Dno přesahuje plášť nádrže o cca 50 mm. Tento přesah, uchycený v betonu, zamezí vyplavání čistírny vztlakem podzemní vody. Následně se čistírna napustí vodou na hloubku cca 1,0 m a obsype hutněným štěrkopískem.

                                   Uvedení ČOV do provozu

Po usazení čistírny do výkopu a napojení přítokového a odtokového potrubí se čistírna naplní vodou na provozní hladiny: reaktor na výšku 1,7m, akumulace na výšku 1,0m a kalojem až po okraj. Dále se uvolní fixace dekantéru a dávkovače a provede se napojení na elektrickou energii.

                       Plnění dekantéru vodou

Nejprve naplníme vodou zásobník čisté vody až po přepad. Poté plníme vodou dekantér. Zatímco lijeme vodu do dekantéru, postupně vychází z konce ramena dekantéru velké bubliny. Jakmile je dekantér dostatečně naplněn vodou, objeví se spousta malých bublinek. Během plnění dekantéru vodou se rameno dekantéru pomalu ponoří pod hladinu a nad hladinou zůstane jen oblouk plovákového kolena.

    Plnění dávkovače chemikálií 

Naplnění pískového filtru (PF)

U čistíren s PF se před uvedením čistírny do provozu nasype na dno pískového filtru vodárenský filtrační písek o zrnitosti 1-3 mm (cca 75 kg). Výšku pískové náplně označuje ryska na stěně nádrže.

  Připojení na elektrickou energii

Čistírna Topas S je vybavena dmychadlem o příkonu 80 W a napětí 230V. Připojení z nemovitosti se provádí kabelem minimálního průřezu CYKY 3J x 2,5 do přívodní elektrické krabice acidur. Každá čistírna je vybavena zástrčkou 230V, napojenou do přívodní krabice acidur. Tato zástrčka slouží k provizornímu napojení a přezkoušení čistírny ve výrobě a pro připojení na prodlužovací kabel při instalaci, pokud není přítomen montér s příslušnou odbornou kvalifikací montáže elektrických zařízení. Toto provizorní připojení je nutno vyměnit za přívodní kabel, který je protažen kabelovou průchodkou. Přívodní vedení musí být provedeno podle platných elektrických norem. Výměnu zkušebního kabelu za zemní kabel smí provádět jen osoba s příslušnou kvalifikací.

Do této přívodní krabice je zavedeno napájení 230V (hnědý vodič).  A signalizace závady    230V (černý vodič), která se může připojit kabelem  CYKY 3 J x 2,5. Signalizaci závady řeší zákazník individuálně. Zahradní lampou 230V, umístěnou vedle čistírny nebo položí kabel do jiného místa, kde umístí světelnou nebo zvukovou signalizaci.

Dále je již elektrická instalace čistírny v rámci záruky kompletní a není přípustné do ní zasahovat. Napojení v nemovitosti se provádí individuálně a není předmětem dodávky čistírny. Je nezbytné, aby byl přívod k čistírně chráněn proudovým chráničem.

                      Průběh instalace ČOV  Topas S 10

                                                     Základní údaje

Čistírna Topas S 10 je tvořena samonosnou obdélníkovou plastovou nádrží o rozměru cca 2,00 m x 1,20 m a celkovou výškou 2,44 m. Čistírna se osazuje do výkopu tak, aby poklop čistírny byl min. 100 mm nad upraveným terénem. Těsně pod víkem je odvětrání dmychadla, které musí být vždy bezpečně nad terénem. Čistírna je z výroby vybavena odtokovým potrubím DN 110 mm. Odtok je tvořen hladkým koncem potrubí. Přítok se zřizuje na místě při instalaci čistírny nebo na objednávku při odběru čistírny. Přítok se přivede do akumulační komory čistírny, která má zároveň funkci čerpací stanice Je tedy možné instalovat přítok v různé hloubce pod terénem dle potřeby v rozmezí 0,5 – 1,2 m pod terénem.

                                   Postup osazení

                                                      Příprava podkladu ČOV

V běžných základových podmínkách (tj. s úrovní hladiny podzemní vody pod základovou spárou) se vykope jáma (dle potřeby zapažená) o rozměrech cca 2,5 x 1,8 m a celkové hloubce cca 2,5 m. Na dně jámy se zřídí zhutněný štěrkopískový podsyp o tloušťce min. 150 mm. Vhodné je pískový podsyp stabilizovat „na sucho“ cementem. V případě nestabilního podloží se zřídí podkladní beton, který se dle potřeby vyztuží svařovanou ocelovou sítí. Podklad pod čistírnou musí být ve všech případech tuhý a stabilní.

                                                         Instalace ČOV do výkopu

Na takto připravený podklad se čistírna osadí pomocí mechanizace (váží cca 310 kg). Při osazení čistírny se využije úchytů v horní části čistírny. Při osazování je třeba dát pozor, aby podklad pod čistírnu zůstal čistý bez kamenů apod. Čistírna musí být osazena s přesností ± 2 mm /1 m. Vodorovnost osazení se kontroluje vodováhou na víku čistírny. Následně se provede obsyp nádrže hutněným štěrkopískem na výšku cca 300 mm nad dno nádrže – po celé ploše výkopu.

                   Napojení přítokového potrubí

Kruhový otvor do pláště čistírny se obvykle vyřízne vykružovákem na vrtačce ve výšce přítokové trubky dle instalačního výkresu. Otvor se utěsní pryžovým prstencem, do kterého se následně nasune přítoková trubka. Pokud známe přesnou výšku vtoku, může být vtok zřízen ještě před osazením čistírny do výkopu, případně vtok zhotoví výrobce nebo prodejce při koupi čistírny.

Platí, že čím níže je přítok, tím menší je vyrovnávací objem akumulace. Výhodnější pro provoz čistírny je tedy mít přítok výše. Akumulace se odčerpává až na hloubku 0,9 m nade dnem čistírny (cca 1,2 m pod terénem). Hladina v akumulaci se může dočasně zvýšit nad úroveň přítoku, než se voda odčerpá do reaktoru. Po zřízení přítoku se nastaví výška bezpečnostního přepadu z akumulační komory. Tak je určeno max. vzdutí vody v akumulaci a tím i v přítokové kanalizaci. Min. výška bezpečnostního přepadu je 1,5 nade dnem čistírny (0,7 m pod terénem). Z výroby je nastavena max. výška vzdutí 1,8 m nade dnem (0,4 m pod terénem). V případě potřeby dle konkrétní instalace se výška bezpečnostního přepadu sníží tak, aby vzdutím vody v kanalizaci nemohlo dojít ke škodám v nemovitosti. Návod na úpravu bezpečnostního přepadu se dodává jako samostatný dokument.

                                                                Obsyp a napouštění ČOV

Následně se čistírna naplní vodou na hloubku cca 1,0 m a pak obsype pískem nebo původní „prohozenou“ zeminou, pokud neobsahuje kameny (hlavně s ostrými hranami) rozměrů větších než cca 10 mm, které by mohly poškodit plastový plášť nádrže. Zásyp pod připojovacím a odtokovým potrubím se musí vždy provézt hutněným štěrkopískem (nejlépe stabilizovaným cementem), aby se zamezilo pozdějšímu sedání zásypu, čímž by mohlo dojít k poškození stability potrubí.

        Osazení při zvýšené hladině spodní vody

Tato pravidla platí i pro případy, kdy ke zvýšené hladině spodní vody dochází pouze občasně. Je nezbytné zajistit za všech okolností stabilní podklad pod čistírnou. V základním provedení jsou dno i plášť čistírny dimenzovány na hladinu spodní vody max. 0,8 m nade dnem nádrže, tj. 1,4 m pod terénem. Pokud se výkop provádí v době, kdy je hladina spodní vody pod základovou spárou, je možné zřídit pískový podsyp v tloušťce 100 mm a na něj přímo podkladní beton vyztužený KARI sítí v tloušťce 150 mm. Při provádění stavby v době, hladina podzemní vody je nad základovou spárou, je nezbytné nejprve zřídit odvodňovací vrstvu ze štěrku v tloušťce cca 300 mm s prohlubní pro čerpadlo ke snížení hladiny pod podkladní beton. Pak se zřídí podkladní beton vyztužený KARI sítí a po jeho zatvrdnutí se osadí čistírna. Po osazení čistírny se opět sníží hladina spodní vody pod podkladní beton a provede se obetonování pláště čistírny na výšku cca 300 mm nad pokladní beton. Obetonování musí být provedeno přímo na plášť čistírny. Dno přesahuje plášť nádrže o cca 50 mm. Tento přesah, uchycený v betonu, zamezí vyplavání čistírny vztlakem podzemní vody. Následně se čistírna napustí vodou na hloubku cca 1,0 m a obsype hutněným štěrkopískem.

                                      Uvedení ČOV do provozu

Po usazení čistírny do výkopu a napojení přítokového a odtokového potrubí se čistírna naplní vodou na provozní hladiny: reaktor na výšku 1,7m, akumulace na výšku 1,0m a kalojem až po okraj. Dále se uvolní fixace dekantéru a dávkovače a provede se napojení na elektrickou energii.

                                                            Plnění dekantéru vodou

Nejprve naplníme vodou zásobník čisté vody až po přepad. Poté plníme vodou dekantér. Zatímco lijeme vodu do dekantéru, postupně vychází z konce ramena dekantéru velké bubliny. Jakmile je dekantér dostatečně naplněn vodou, objeví se spousta malých bublinek. Během plnění dekantéru vodou se rameno dekantéru pomalu ponoří pod hladinu a nad hladinou zůstane jen oblouk plovákového kolena.

                Plnění dávkovače chemikálií 

                  Naplnění pískového filtru (PF)

U čistíren s PF se před uvedením čistírny do provozu nasype na dno pískového filtru vodárenský filtrační písek o zrnitosti 1-3 mm (cca 100 kg). Výšku pískové náplně označuje ryska na stěně nádrže.

      Připojení na elektrickou energii

Čistírna Topas S je vybavena dmychadlem o příkonu 120 W a napětí 230V. Připojení z nemovitosti se provádí kabelem minimálního průřezu CYKY 3J x 2,5 do přívodní elektrické krabice acidur. Každá čistírna je vybavena zástrčkou 230V, napojenou do přívodní krabice acidur. Tato zástrčka slouží k provizornímu napojení a přezkoušení čistírny ve výrobě a pro připojení na prodlužovací kabel při instalaci, pokud není přítomen montér s příslušnou odbornou kvalifikací montáže elektrických zařízení. Toto provizorní připojení je nutno vyměnit za přívodní kabel, který je protažen kabelovou průchodkou. Přívodní vedení musí být provedeno podle platných elektrických norem. Výměnu zkušebního kabelu za zemní kabel smí provádět jen osoba s příslušnou kvalifikací.

Do této přívodní krabice je zavedeno napájení 230V (hnědý vodič).  A signalizace závady    230V (černý vodič), která se může připojit kabelem  CYKY 3 J x 2,5. Signalizaci závady řeší zákazník individuálně. Zahradní lampou 230V, umístěnou vedle čistírny nebo položí kabel do jiného místa, kde umístí světelnou nebo zvukovou signalizaci.

Dále je již elektrická instalace čistírny v rámci záruky kompletní a není přípustné do ní zasahovat. Napojení v nemovitosti se provádí individuálně a není předmětem dodávky čistírny. Je nezbytné, aby byl přívod k čistírně chráněn proudovým chráničem.